190 - Směrnice č. 19 - Průměrný výdělek

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek se zjišťuje pro pracovně právní účely, jako např.:
- pro náhrady mezd pro dovolenou
- pro náhrady mezd při překážkách v práci v případech stanovených zákoníkem práce, nebo příslušným právním předpisem
- pro účely hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání

Průměrný výdělek je třeba odlišovat od vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění a od průměrné mzdy, což je statistická veličina.
Průměrný výdělek se u všech zaměstnavatelů a zaměstnanců zjišťuje podle § 351 až 362 Zákoníku práce. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek. Pokud to pracovně právní předpisy stanoví, zjišťuje se pro určitý účel průměrný čistý výdělek.
Průměrný čistý výdělek se zjišťuje z průměrného hrubého výdělku odečtením zálohy na daň z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, za podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se zjišťuje průměrný čistý výdělek.
Průměrný výdělek (hrubý) se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby v tomto období odpracovaném. Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí.
Tzn., že průměrný výdělek (dále jen PV) se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období, tj. k 1. lednu, k 1. dubnu, k 1. červenci a k 1. říjnu. Takto zjištěný PV se používá do konce kalendářního čtvrtletí, v němž byl zjištěn.
Do hrubé mzdy pro účely zjištění PV se zahrnuje mzda účtovaná k výplatě v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí), a to bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení.
Součásti mzdy jsou příplatky a doplatky, odměny, prémie a osobní ohodnocení.
Do mzdy pro účely zjištění PV se nezapočítávají plnění věrnostní a stabilizační povahy, která jsou poskytována k pracovním a životním výročím. Dále se do mzdy nezahrnují plnění, z jejichž účelů je zcela evidentní, že nejsou mzdou. To se týká zejména cestovních náhrad, ošatného, příspěvku na dopravu do zaměstnání, přidělení motorového vozidla i pro soukromé účely, příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na soukromé životní pojištění.
Do PV se rovněž nepromítají různé příspěvky, například příspěvek na dovolenou, na vánoce, na dětské tábory, apod., které nevyjadřují ani pracovní výsledky nebo výkonnost.

Do hrubé mzdy musí být naopak zahrnuty části mzdy poskytované za práci v rozhodném období (předchozí čtvrtletí), jestliže k jejich zúčtování dojde až v následujícím období (např. prémie, 13. plat, popř. i 14. plat). V uvedených případech se jedná o peněžité plnění, které je zaměstnanci poskytováno za delší období než kalendářní čtvrtletí (je poskytováno za pololetí nebo za rok). Při zjišťování PV se proto postupuje zvláštním způsobem:
Je-li zaměstnanci v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí), zúčtována k výplatě mzda či její část, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy pro zjišťování PV v dalším období či obdobích, a to tak, aby se tato mzda či mzdová složka promítla v PV celkem za tolik čtvrtletí, za kolik jich je poskytováno. Přitom platí, že se poměrná část mzdy zahrne do hrubé mzdy, jakožto výpočtového základu pro zjištění PV tak, aby odpovídala odpracované době v tom čtvrtletí, v něm je do hrubé mzdy zahrnována. Tzn., že mzdová složka poskytovaná za kalendářní pololetí, se promítne do PV za dvě rozhodná období (za 2 kalendářní čtvrtletí). Mzdová složka poskytovaná za roční období se promítne do PV celkem čtyřikrát. To platí i o případných zálohách na takovou mzdovou složku. Podíl připadající na příslušné rozhodné období (kalendářní čtvrtletí) nelze stanovit pouze aritmetickým dílem, ale musí být přihlédnuto k odpracované době. PV se zásadně zjišťuje ve vazbě na dobu odpracovanou v příslušném čtvrtletí.

Konkrétní způsob úpravy podílu příslušné složky mzdy podle rozsahu odpracované doby a v rozhodném období:
Sečte se odpracovaná doba za celé období, za které je mzdová složka poskytována a vydělí se počtem čtvrtletí, za něž přísluší. Takto zjištěný průměr odpracovaných hodin, či dnů na jedno čtvrtletí se porovná s odpracovanou dobou ve čtvrtletí, za které se PV zjišťuje a takto zjištěným koeficientem se bude násobit část mzdové složky připadající na jedno čtvrtletí. V souhrnu za rozhodná období (za kalendářní čtvrtletí) nesmí být započtena vyšší částka, než činila mzdová složka zúčtovaná k výplatě.

Příklad: Byl vyplacen 13. plat ve výši 16 000,- Kč. Součet jeho poměrných části připadajících na jednotlivá čtvrtletí nesmí být vyšší než 16 000,- Kč.

Odpracovaná doba
Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se zásadně považuje doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší mzda (plat). Nezapočítávají se do ní překážky v práci, dovolená a neomluvená nepřítomnost v práci.     
Podle toho, zda je používán průměrný hodinový, nebo průměrný denní výdělek, se odpracovaná doba vyjadřuje v hodinách nebo ve dnech (směnách) za rozhodné období (čtvrtletí).
Při zjišťování hodinového i denního PV zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou je nutné jako odpracovaný den posuzovat i svátek, který připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance (tzv. „placený svátek“).
Za výkon práce (odpracovanou dobu) se považuje i doba účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace (paragraf 126, odst. 2 a §141a zákoníku práce).

Rozhodné období
Rozhodným obdobím, za které se PV (pro použití v dalším čtvrtletí) zjišťuje, je předchozí kalendářní čtvrtletí. PV se zjišťuje k prvnímu dni následujícího čtvrtletí, pokud stále trvá pracovní poměr.
Pro účely odstupného je rozhodný průměrný měsíční výdělek platný v den skončení pracovního poměru.
Při vzniku zaměstnání v průběhu minulého kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
V případě, kdy bude potřebné zjistit PV pro použití ve čtvrtletí, v němž pracovní poměr vznikl, zjistí se PV jako pravděpodobný výdělek.

Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Stejným způsobem se postupuje, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Při stanovení výše hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, se vychází ze mzdy srovnatelných zaměstnanců. Do úvahy se přitom berou všechny složky mzdy, které by zaměstnanec obdržel, kdyby pracoval.

Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů.