100 - DPH u církevních právnických osob
Církev, sdružení a sbory patří podle zákona o DPH mezi tzv. právnické osoby nepovinné k dani.
Pokud však právnické osoby nepovinné k dani uskutečňují ekonomické činnosti, stávají se tzv. osobami povinnými k dani (DPH). Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o DPH je totiž osobou povinnou k dani i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti (soustavnou činnost za účelem dosahování příjmů). Za ekonomické činnosti se také považuje využití hmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Tím se myslí např. pronájem bytů a nebytových prostor nebo pronájem movitých věcí, např. zvukové aparatury. U pronájmu bytů a nebytových prostor není rozhodující, zda jsou pronajímány neplátcům DPH (neziskové organizace) nebo těm, kteří ze zákona ani být plátci nemohou (zaměstnanci, občané). Z pohledu zákona o DPH se jedná o ekonomickou činnost a tím se pronajímatel stává osobou povinnou k dani. Za ekonomickou činnost se podle zákona o DPH nepovažuje prodej majetku.
Osoba povinná k dani ještě neznamená povinnost registrovat se k DPH. K tomu dochází až v případě, že nastanou okolnosti vyjmenované v zákoně o DPH, jak bude dále popsáno.
Pokud církevní právnická osoba (církev, sdružení, sbor) neuskutečňuje ekonomické činnosti, ale nakupovala (pořizovala) by zboží z jiného členského státu EU v tuzemsku a celková hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce překročí částku 326.000 Kč, stává se ze zákona tzv. osobou identifikovanou k dani a musí podat přihlášku k registraci.
Uvedená ustanovení mají v zákoně o DPH další dopady. V praxi mohou nastat v církvi, sdružení nebo sboru následující situace:
1. církevní právnická osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti (pronájem) a je tedy osobou povinnou k dani se rozhodne pořídit materiál (zboží) např. z Polska nebo ze Slovenska a hodnota tohoto materiálu překročí v běžném roce v cenové úrovni bez DPH částku 326.000 Kč. Dnem, kdy dojde k překročení této částky, se církevní právnická osoba stává plátcem DPH, má povinnost se registrovat u příslušného finančního úřadu a zaplatit daň z přidané hodnoty z částky, která převýšila limit 326.000 Kč.
2. církevní právnická osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti, se rozhodne, že si pořídí nějakou službu od dodavatele z jiného členského státu EU, který je tam registrován k DPH. Důvodem takového rozhodnutí může být skutečnost, že tento dodavatel je relativně levnější než tuzemská firma nebo jen snaha pomoci nějakému bratru – podnikateli ze Slovenska. Může se jednat o stavební práce nebo instalaci zařízení s montáží – zde přicházejí do úvahy dodavatelé ze Slovenska nebo z Polska (plastová okna s montáží, kuchyňské linky s montáží, případně jiné stavební práce).
V takovém případě říká zákon o DPH v ustanovení § 94 odst. 9, že plátcem DPH se stává osoba povinná k dani (stačí, když sbor má pravidelný příjem z pronájmu)se sídlem v tuzemsku, a církev, sdružení nebo sbor mají sídlo v tuzemsku, které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 (služby, které se vztahující k nemovitosti) osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku (touto osobou je podle našeho zákona o DPH firma registrovaná v jiném členském státě EU). Církev, sdružení nebo sbor, který je osobou povinnou k dani (má příjem z pronájmu) se stane plátcem DPH dnem poskytnutí této služby, tj. dnem, kdy mu např. polská firma, registrovaná k DPH v Polsku, namontovala plastová okna. Povinnost přiznat a zaplatit DPH je již ze služby poskytnutí tento den. Tím se původně levná služba prodraží o tuzemskou DPH 20 %, a pokud ujednání o ceně s dodavatelem stavebních prací nepočítalo s touto variantou, tak DPH musí církev, sdružení nebo sbor zaplatit „ze svého“, protože hodnota stavební práce od polského dodavatele je základem pro vyměření DPH.
3. sbor není osobou povinnou k dani (neuskutečňuje žádnou ekonomickou činnost), je tedy právnickou osobou nepovinou k dani a rozhodne se objednat si opravu podlahy nebo pokládku koberců od slovenské firmy, která je registrována k DPH na Slovensku. V takovém případě vznikne slovenské firmě povinnost registrovat se k DPH v České republice a zaplatit tady českou daň z přidané hodnoty, z čehož nebude mít pravděpodobně slovenská firma radost. Registrace se v takovém případě provádí u Finančního úřadu pro Prahu 1.
Od 1. 1. 2013 začala platit tzv. technická novela zákona o DPH, která již neuvažuje s hodnotou pořízení zboží z jiného členského státu EU ve výši 326.000 Kč, ale osoby povinné k dani (mají ekonomickou činnost, ale nejsou plátci DPH) se stanou identifikovanými osobami, které mají povinnost přiznávat DPH při pořízení zboží a služeb u přeshraničních transakcí. V praxi to znamená, že jakékoliv pořízení zboží z jiného členského státu EU, třeba jen za pár tisíc korun, založí sboru, který je osobou povinnou k dani, povinnost přiznat DPH.